Prohrává Evropa závod o umělou inteligenci kvůli rostoucím cenám energií?

Druhá energetická krize za necelé čtyři roky dále narušuje konkurenceschopnost evropského průmyslu, jelikož rostoucí náklady na energie opět podkopávají ambice kontinentu konkurovat Spojeným státům a Číně v přilákání investic do umělé inteligence a datových center.

Ceny energií v Evropě zůstávají výrazně vyšší než ve Spojených státech nebo Asii, zatímco stabilita elektrických sítí je stále křehčí a vyžaduje masivní modernizace a investice. To způsobuje, že mnoho evropských zemí má potíže s konkurencí v oblasti nových zařízení a datových center s umělou inteligencí.

Evropské energetické sítě jsou navíc již nyní silně přetížené, což znamená, že připojení nových projektů k síti může v některých regionech trvat až deset let. Ve světě umělé inteligence, kde se pokrok měří v dnech, je deset let obrovská doba.

Rostoucí ceny energií v Evropě

Evropa začala ztrácet konkurenceschopnost v roce 2022, kdy energetická krize vyvolaná ruskou invazí na Ukrajinu způsobila prudký nárůst cen plynu a elektřiny.

Po dvou letech relativní cenové stability – ačkoli stále výrazně nad úrovní před krizí – nejnovější energetický šok opět prudce zvýšil evropské ceny energií.

Energeticky náročná odvětví v celé Evropě čelí obnovenému tlaku v důsledku prudce rostoucích cen plynu a elektřiny. Vývojáři infrastruktury umělé inteligence a datových center, která vyžadují obrovské množství energie, do svých investičních rozhodnutí také zohledňují náklady na elektřinu, inflační tlaky a geografickou polohu a Evropa často není preferovanou destinací.

Přestože ceny elektřiny celosvětově vzrostly, protože poptávka ve vyspělých ekonomikách se po letech stagnace zotavila, evropské ceny zůstávají výrazně vyšší než ve Spojených státech a Číně.

Ještě předtím, než se objevily obavy z možného několikaměsíčního uzavření Hormuzského průlivu, zůstaly ceny elektřiny pro energeticky náročná odvětví v Evropské unii v loňském roce zvýšené, uvádí se v výroční zprávě Mezinárodní energetické agentury „Elektřina 2026“, která byla zveřejněna začátkem tohoto roku.

Zpráva uvádí, že ceny elektřiny v Evropské unii v roce 2025 zůstaly více než dvojnásobné oproti úrovni v USA a zhruba o 50 % vyšší než ceny v Číně, což dále zvyšuje tlak na energeticky náročná odvětví v Evropě.

Průměrné velkoobchodní ceny elektřiny v EU v roce 2025 meziročně vzrostly přibližně o 10 % na přibližně 95 USD za megawatthodinu, spolu s 9% nárůstem cen zemního plynu v Nizozemsku (TTF).

Podle agentury si Evropa v roce 2025 udržela nejvyšší velkoobchodní ceny elektřiny mezi trhy zahrnutými do studie, přičemž ceny byly zhruba dvojnásobné oproti Spojených státům a Indii a výrazně vyšší než v Austrálii a Japonsku.

Krize na Blízkém východě a zmizení téměř 20 % globálních toků LNG spustily letos další prudký nárůst cen plynu a elektřiny v Evropě.

Evropská komise se snaží zavést plány zaměřené na oddělení cen elektřiny od cen plynu. Realita uprostřed nejhorších narušení trhů s ropou a plynem však zůstává taková, že evropské ceny elektřiny jsou i přes výrazné rozšíření obnovitelných zdrojů energie stále silně vázány na zemní plyn. V důsledku toho zůstávají velkoobchodní ceny elektřiny mnohem vyšší než ve Spojených státech a Číně, hlavních evropských soupeřích v závodě o umělou inteligenci.

Spojené státy vedou globální poptávkou po elektřině z datových center

Datová centra v současnosti spotřebovávají přibližně 2 % celosvětové poptávky po elektřině, což je nárůst z 1,7 % v roce 2024 a 1,9 % v polovině roku 2025, uvádí zpráva zveřejněná tento měsíc Mezinárodním úřadem pro datová centra (International Data Center Authority).

Spojené státy zůstávají největším světovým trhem datových center a představují 43 % celosvětové spotřeby, zatímco datová centra spotřebovávají přibližně 6 % celkové poptávky po elektřině v USA.

Čína se umístila na druhém místě s datovými centry o celkové kapacitě 8,5 gigawattů a spotřebou zhruba 0,8 % elektřiny v zemi.

Německo, největší ekonomika Evropské unie, následuje s kapacitou datových center 5,5 gigawattu, ale tato zařízení spotřebovávají přibližně 9,5 % celkové poptávky po elektřině v zemi – což je mimořádně vysoký podíl.

Vysoké náklady na energie v Německu a Spojeném království by mohly odradit nové developery datových center.

Chris Seiple, místopředseda pro energetiku a obnovitelné zdroje ve společnosti Wood Mackenzie, řekl CNBC, že Evropa prohrává závod v oblasti umělé inteligence na třech hlavních frontách:

Náklady na energie

Geografická poloha vývojářů datových center

Rychlost provedení a připojení k síti

Nedávná studie provedená minulý týden společností CBRE rovněž ukázala, že náklady na zajištění provozní kapacity datových center na pěti největších evropských trzích – Frankfurtu, Londýně, Amsterdamu, Dublinu a Paříži – by se měly v roce 2026 zvýšit v průměru o 12 % kvůli omezením dodávek a vyšším nákladům na vývoj.

Kevin Restivo, vedoucí výzkumu evropských datových center ve společnosti CBRE, uvedl, že větší a technicky složitější datová centra vyžadují pokročilé chladicí systémy a vysoce specifickou infrastrukturu, což výrazně zvyšuje náklady na výstavbu.

Dodal, že poskytovatelé již začali tyto rostoucí náklady přenášet na zákazníky, protože poptávka sílí a nabídka se zužuje.

Evropské trhy s relativní výhodou

Evropa si však není rovna, pokud jde o náklady na energie a přístup na trhy s elektřinou. Analytici poukazují na to, že severské země – Norsko, Švédsko a Dánsko – stejně jako Francie, mají relativní výhodu, protože ceny elektřiny v těchto zemích zůstávají ve srovnání se zbytkem Evropy nižší.

Severské země se silně spoléhají na vodní energii a obnovitelné zdroje energie, zatímco Francie zůstává jedním z největších evropských producentů jaderné energie.

To znamená, že zemní plyn hraje v jejich systémech cen elektřiny pouze omezenou nebo žádnou roli, což jim poskytuje relativní ochranu před volatilitou cen fosilních paliv.